Já a můj život
Se psy jsem vyrůstala odmalička, ale prvního a současného psa jsem si pořídila před 6 lety. Tehdy mi mamka domů přivedla z útulku malého pejska, který ale nesplňoval moje tehdejší požadavky. Nechtěla jsem malého psa, ale velkého, hravého, krásného, který by mě chránil před nebezpečím. Nakonec mamka přinesla malé, vypelichané, hubené něco, co připomínalo jezevčíka. Dala ji jméno Fifi. Byla bojácná , ustrašená a nedůvěřivá. Postupem času jsem poznala, že to není takový pes, jaký jsem si myslela, že je. Zlepšila se od doby, co jsem s ní začala chodit na cvičák. Od té doby se z nás dvou stal super tým . Teď nedávno jsem si k ní pořídila 2. pejska. Fenku Jack Russell teriéra Mirinku. Malou sporťačku, která teprve začíná. Letos oslavila 2. narozeniny. Dostala jsem ji pouhou náhodou. Ale jsem za to ráda . Co se týče mě, mám nějaké malé plány do budoucna. A to: naučit se vést lépe psa na parkůru, než teď, složit zkoušky z poslušnosti, věnovat se s oběma sportovní kynologii, zúčastnit se dalších výstav. Vím, že to nebude jednoduché, ale když jsem dokázala to, co umíme teď, tak si troufám tvrdit, že to dokážeme . Kynologii a Agi zdar.
